Už jste slyšeli, že v těsné blízkosti Dobříše je opevněná vesnice z dob Přemyslovců, a to i s vodním příkopem? Zajímá vás, jak žili naši slovanští předkové?
Je tady březen a jaro začíná ťukat na okna. Venku zpívají ptáci, tráva se nesměle začíná zelenat, sluníčko láká na procházku. Nemáte čas nebo možnost dostat se na nějaký delší výlet, chcete se ale i přesto podívat na nějaké zajímavé místo a třeba ukázat dětem kousek dobříšských dějin? Krajina kolem nás má dlouhou a zajímavou minulost, do které nás na některých místech nechá nahlédnout.
Na dohled od hájovny u obory Aglaia najdete Hradiště (podle některých pramenů tvrz předcházející hradu Vargač), kterému se říká také Na valech nebo Dvorce. Hradiště je volně přístupné a vede k němu turistické značení.
Tvar hradiště je oválný (70 x 55 metrů) a je obklopeno valem a vodním příkopem, z větší části stále funkčním a naplněným vodou. V dřívějších dobách měla být plocha hradiště dvakrát větší, ale bylo přestavěno do nynější podoby. Uvádí se, že opevnění bylo neuhájitelné proti případnému útoku nepřátel kvůli blízkému návrší, na kterém stojí dnešní hájovna. Možná to byl důvod přesunu tvrze a výstavby hradu Vargač na výhodnějším místě pro obranu.
V prostoru vesnice byla nalezena mince, která tak její osídlení datuje do doby Boleslava I. Ukrutného, jednoho z prvních Přemyslovců. Boleslav je neblaze známý jako mladší bratr Sv. Václava. Tedy jako ten, který si sjednal jeho vraždu, dal postavit kamenný Pražský hrad a nechal razit stříbrné dináry. Za jeho vlády bylo založeno pražské biskupství a zavedena daň z míru. Podle rozličných pramenů je možné, že hradiště bylo panskou tvrzí, slovanská vesnice, strážní věž chránící kupce na Zlaté stezce nebo větrný mlýn.
Obří bratři
Existuje pověst z 19. století vysvětlující vznik hradiště.
V kraji kolem Dobříše žili tři bratři, obři. Nejstarší měl hrad na Hradci, prostřední sídlil na Holém vrchu a nejmladší obýval Dvorce. V té bouřlivé době putovali Čechami cizí nájezdníci, až se dostali i do kraje kolem Dobříše. Oblehli dvorec a zle na obra dotírali. Obr se jich však nebál a vrhal po nich kameny. Když mu začaly docházet a vypadalo to s ním zle, zavolal na svého staršího bratra: „Bratře z Hradce, půjč mi svou palici na Dvorce!“ Obr svého bratra slyšel, vzal svůj 500 kg vážící kyj a hodil mu ho. Kyj letěl, až se zapíchl do země a kolem něj se utvořil kráter. Mladší bratr vyběhl ze statku, kyj sebral a všechny nepřátele s ním pobil. S nástupem křesťanství obři odtáhli neznámo kam. Do blízké jeskyně ale ukryli všechny své poklady, kde je hlídá nesmrtelný kmet. Nahlídnout do jeskyně se však dá pouze na Velikonoce na Velký pátek.
Dostupnost
Hradiště je dobře dostupné z Dobříše. Vedou k němu zpevněné cesty ze dvou stran, dá se k němu dojít i s kočárkem. První možností je dojít k němu z Dobříše po zelené turistické cestě, je to příjemná procházka. Trasa je dlouhá kolem 3 km.
Druhá možnost je popojet autem na parkoviště na Vlašce a zbytek dojít pěšky po asfaltové cestě. Délka procházky je 600 metrů, je vhodná i pro malé děti. Trasa nabízí krásné výhledy na krajinu a do obory Aglaia.
