Ke kácení stromů na břehu rybníka Papeže se vyjádřil také člen Hnutí Duha, MVDr. Jaromír Bláha. Názor na kácení stromů sdělilo Hnutí Duha již na místním šetření v závěru loňského roku a tady je jeho celková verze. Mluví se v něm, že při kácení došlo ke kompromisu a některé stromy byly zachovány, vyjadřuje se také k řešenému odstřelu volavek na vodních plochách v Dobříši a jeho okolí.
„Rád bych doplnil informaci o kácení stromů na levém břehu rybníka Papež zveřejněnou v březnových Dobříšských listech. Z důvodu špatného zdravotního stavu bylo označeno a k pokácení navrženo 150 stromů, což je velmi razantní zásah do břehového porostu. Na jejich kmenech lze pozorovat dřevožijné houby a lze očekávat, že stromy budou postupně prosychat a usychat. Z hlediska vlastníka či správce pozemku je žádost o jejich pokácení zcela pochopitelná. K rybníku nás chodí hodně dobříšských občanů a určité riziko tu tedy skutečně je. Kdyby uschlá větev na někoho spadla, mohl by být vlastník obviňován, že stromy neudržuje.
Je ale správné posuzovat případ měřítky, které klademe na údržbu zeleně v zástavbě uvnitř města? Rybník Papež a stromy kolem něj jsou sice „papírově“ v intravilánu obce, ale reálně je to kus přírody, na který navazují podmáčené louky a brdské lesy. Dilema to není jednoduché. Kam až v „údržbě“ přírody půjdeme? Budeme chtít přírodu zakrátko „desinfikovat“, aby nám nemohla ničím ublížit? Budeme chtít preventivně odstraňovat všechny staré nebo už uschlé stromy v lesích, aby na nás nespadly, když jdeme na houby? Snad ne.
Podle zákonů je už nyní vstup do lesa na vlastní nebezpečí a od prvního června to bude platit díky čerstvě schválené novele zákona o ochraně přírody i obecně v krajině. Vlastník lesa přece nemůže být zodpovědný za úraz způsobený stromem při vichřici, stejně jako vlastník rybníka za to, že se v něm někdo při koupání utopí. Ostatně rizika, že někdo dojde k úrazu uvnitř města, jsou mnohem vyšší než na břehu rybníka se starými stromy. Tam, kde je soustředěný pohyb osob, například kolem frekventovaných cest, je jistě vhodné přijmout opatření a například usychající stromy nakloněné nad cestu odstranit, ale ne kácet všechny stromy.
Proto je dobře, že v případě starých stromů na levém břehu Papeže došlo k dohodě na řešení, kdy sice většina označených kmenů bude ve dvou etapách pokácena (první již byla provedena), ale zůstanou i dvě místa v zátokách, kam lidé chodí jen minimálně, a kde budou stromy ponechané na dožití a přirozenému zetlení. Proč jsou i staré usychající nebo uschlé stromy důležité?
Jednak mají zásadní význam pro biodiverzitu. Například v lesích je na staré stromy s dutinami a štěrbinami, mrtvé stromy a tlející dřevo vázána plná třetina všech lesních druhů zvířat, rostlin a hub. Potřebuje je k životu nesmírné množství druhů žijících ve starém a rozkládajícím se dřevě, hmyzem (často vzácné druhy brouků) počínaje a mikroorganismy konče. Staré, i uschlé stromy s dutinami jsou nezbytné pro ptáky hnízdící v dutinách a pro netopýry.
Staré stromy na levém břehu rybníka Papež využívá řada druhů ptáků, někteří také ke hnízdění. V úžlabí větví na stromech hnízdí pravidelně kachny divoké a slípky zelenonohé. Lysky černé a potápka roháč hnízdí sice na vodě, ale ve skrytu větví pod stromy. Dutiny starých vrb využívají pěnice černohlavé, sýkory (babka, koňadra, modřinka), špačci a další pěvci, kteří tam nejčastěji hledají potravu. Na staré stromy zalétají často další druhy ptáků – stehlíci, čížci, dlasci, hýlové obecní a další. Pozorován tam byl také lejsek šedý, který v dutinách velmi pravděpodobně hnízdí a který je, stejně jako potápka roháč ohroženým druhem.
Uschlé stromy či jejich části a pahýly jsou ale také významným estetickým prvkem, který by měl být v krajině zachován (byl prokázán i jejich pozitivní vliv na pocity a psychiku lidí).
Podobně je třeba zvažovat i žádost správce rybníků na Dobříši a v okolí (v zastoupení vlastníka Colloredo-Mannsfeld s.r.o.) o povolení odstřelu volavek popelavých a volavek bílých na rybnících Strž, Svatopolský, Pařezitý, Spanilý, Svatopolská komora, Přívaží, Za Hrází a na Sychrovském rybníku. I tady lze chápat žádost správce rybníků, kterému volavky způsobují úbytek násadových ryb.
Nicméně právě intenzivní rybniční hospodaření je důvodem zvýšených škod. Volavky se chovají zcela přirozeně, loví tam, kde mají prostřený stůl, kde množství mladých ryb je mnohonásobně vyšší než v přírodních podmínkách. Když už v přírodě intenzivně hospodaříme, měli bychom to dělat s vědomím, že výsledky může ovlivnit působení přírodních činitelů – ať je to krupobití, jarní mrazy anebo třeba volavky,” uvedl MVDr. Jaromír Bláha.
