Dobříšské kino, téma veřejnosti i politiků. K jeho uzavření došlo v roce 2003, od té doby budova kina chátrá a na radnici probíhají pokusy o to nalézt řešení, co s ní dál. Podaří se současnému vedení města dojít ke zdárnému konci?

Rok 1951: Slavné začátky

Výstavba dobříšského kina, která vyšla na 7 milionů korun, začala v 50. letech. K jeho slavnostnímu otevření došlo 18. prosince 1951, a to nejen za přítomnosti jásajícího davu a politických představitelů, ale i kulturních osobností, jakou byl například Vítězslav Nezval. Během roku 1966 dobříšské kino navštívilo téměř 80 tisíc lidí, jednalo se o nejslavnější léta jeho fungování.

Rok 2001: A to je všechno, přátelé

Ke konci 20. století začalo kino stagnovat, budova se pronajímala nejrůznějším subjektům a její technický stav se zhoršoval. Problémem byl zejména plášť budovy a také otázka topení. Od dubna 2002 do února 2003 bylo kino uzavřené kvůli plánované rekonstrukci kotelny, kdy běžný provoz měl být odstartován 1. března 2003, „… k němu však už nedošlo z důvodu nemožnosti vytápění sálu. I když byl přiveden plyn do kotelny, tak vzduchotechnika sál nevytopila a topná tělesa, která by jej dokázala vytopit, instalována nebyla. Tím vlastně celá akce skončila,“ uvádí pan Oldřich Průša, vedoucí městského archivu.

Dle zápisů v městské kronice by tehdy nezbytná rekonstrukce vytápění vyšla odhadem na 2 miliony korun.

Vedení města a iniciativy kolem budovy bývalého kina

V dobříšském kině se přestalo promítat přibližně před 15 lety, od té doby jeho budova chátrá. Ještě do nedávné doby byla část prostor využívána pouze jediným podprahovým spolkem Biják. Do hledáčku politických zástupců se však bývalé kulturní centrum města dostává relativně často. Podívejme se na to ve zkratce a postupně.

Rok 2005: Stanislav Holobrada a knihovna

V roce 2005 bylo záměrem vedení města v čele se Stanislavem Holobradou (ČSSD) učinit z budovy kina prostory pro městskou knihovnu, což by vyžadovalo nezbytné stavební úpravy.

Tento záměr se nakonec nepodařilo dovést do zdárného konce, a tak o dva roky později další vedení radnice uvažovalo o tom, že by se z budovy učinilo komunitní centrum, jehož součástí by byla i městská knihovna. Tento návrh se následně začal rozpracovávat.

Rok 2008: Jaroslav Melša a Městský dům Dobříš

První vážnější kroky k vyřešení otázky budovy bývalého kina se objevily v roce 2008, kdy byla 18. září tehdejším vedení města v čele s Jaroslavem Melšou (ODS) vypsaná architektonická soutěž. Předmětem soutěže nazvané Městský dům Dobříš bylo zpracování soutěžního návrhu městského domu jakožto centra celoživotního vzdělávání. Mělo se jednat o příjemné místo, kde by se setkávaly všechny věkové skupiny a místo, kde by se vhodně doplňovaly různé typy služeb pro zdejší obyvatele. Do anonymní soutěže se zapojilo více než 60 subjektů. V dubnu 2009 zastupitelé města zvolili na doporučení komise architektonický návrh, jehož autorem byla společnost 4DS spol. s r. o.

V této fázi se počítalo s investicí 57 milionů korun, jejíž součástí měla být i změna územního plánu kvůli rozšíření prostor budovy.

Projekt 4DS spol. s r. o.

Vítězný projekt počítal s tím, že jednopodlažní prosklená budova v sobě bude skrývat nejen knihovnu či víceúčelový sál, ale mimo jiné i zázemí kavárny, dětského koutku a kanceláře, vstupní prostory čítárny knihovny či počítačovou učebnu. Parkování mělo být zajištěno v ulici B. Němcové.

K realizaci záměru ani k podání vypracování projektu pro stavební povolení však nikdy nedošlo.

Následovaly snahy budovu prodat soukromníkovi, které také nedošly zdárnému konci.

Rok 2017: Stanislav Vacek a multifunkční dům

Nové osazení radnice v čele se Stanislavem Vackem (STAN) usoudilo, že je nezbytné projekt společnosti 4DS spol. s r. o. přepracovat. A to jednak kvůli zbytečně vysokým nákladům na jeho realizaci i na fakt, že městská knihovna je v současné době umístěná ve zrekonstruovaných prostorech městské sportovní haly. Dle nového konceptu by tak bezbariérová budova měla být dvoupodlažní, aby nemuselo dojít ke změně územního plánu. Namísto samostatného kina či knihovny by měl vzniknout jakýsi multifunkční prostor. Ten by měl disponovat velkým sálem s mobilním hledištěm a necelými dvěma sty místy k sezení, klubovnami, prostorem pro občerstvení a přednáškovým sálem. Vedení města se inspirovalo mimo jiné ku příkladu Hořovicemi, které obdobný multifunkční objekt již mají.

V současné době je již hotová studie, na jejímž základě probíhá zpracování dokumentace pro sloučené územní a stavební řízení s předpokládaným dokončením v červenci letošního roku. Předpoklad vydání příslušného stavebního povolení vychází tedy zhruba na září. Zda se bude následně zahajovat stavba, teprve vedení města rozhodne i s ohledem na možné finanční zdroje. V úvahu připadá možnost financovat projekt z úvěru, dle slov vedení města případně z dotace… bude-li vypsán vhodný dotační titul.

16. března 2017: II. kulatý stůl

Vedení města tak pořádá již tento čtvrtek 16. března od 18.00 hodin v pořadí druhý kulatý stůl, tedy veřejnou diskuzi k danému tématu. K setkání dojde z praktických ale možná i symbolických důvodů v Kulturním domě Dobříš, který poskytuje prostory kulturním a společenským akcím.

Stejně jako v jiných městech v republice i v Dobříši proběhly v roce 2014 komunální volby. Zhruba v říjnu téhož roku zveřejnila kandidující strana TOP09 své volební sliby, mezi které patří i nalezení řešení pro revitalizaci budovy bývalého kina. Obdobně hnutí ANO má ve svém volebním programu bod vypracování řešení problematiky městského kina. O necelé tři roky později se tak obyvatelům otvírá možnost připojit se k diskuzi na toto téma u kulatého stolu a vyjádřit svůj názor k dané problematice.

Je to téměř patnáct let od doby, kdy se v kině promítal poslední film. Již v té době byla budova ve velice tristním stavu, nedávná sanace objektu proces chátrání pouze zpomalila. Od doby, co bylo kino uzavřeno, je jen vyvinuta snaha ‚najít řešení, co s budovou bývalého kina dál‘. Doufejme tedy, že cílem současného koaličního vedení radnice není ‚jen‘ najít řešení, ale dokázat ho i realizovat.